Tento článek píšu ve chvíli, kdy jsem se vrátila od spící Sofinky, která se ze spaní před chvílí začala budit. Trápily ji „prdíky“, chvílemi si zakňourala a kdybych za ní hned nepřišla, probudí ji to a bude už vzhůru. Takto za ní stačilo přijít, lehnout si k ní a obejmout ji. Za chvíli se zklidnila a teď spokojeně chrupe dál.
Děti mají v útlém věku spánkové cykly v délce 50 minut. Až později se jim mění v 1,5hod cykly, které mají i dospělí. Po 50 minutách jsou tak v dětství probudnější a může se stát, že se – když je něco vyruší – proberou a už nezaberou. Za ta léta dávání našich kluků přes den spát jsem vypozorovala, že za nimi stačí ve fázi větší probudnosti přijít a pobýt s nimi než se zase přehoupnou do dalšího spánkového cyklu. To je ostatně i jeden z mých tipů, jak to (u)dělat, když chcete prodloužit a zkvalitnit denní spánek svých dětí. Pokud vás to zajímá, čtěte dál!
Možná namítnete, že každé dítě je jiné a každá maminka taky, a že tyto obecné rady moc nefungují. A já s vámi budu v podstatě souhlasit! Teda hlavně s tou první půlkou, tou druhou tolik ne… :) S tou první souhlasím hlavně proto, že to tak skutečně je, každý jsme jiný, jedinečný. A taky proto, že si myslím, že nejlepší je, když maminka používá svou mateřskou intuici a spolu s děťátkem si najdou svou vlastní jedinečnou cestu, která jim spolu funguje. Ale to neznamená, že některé věci nejsou pravdivé pro všechny (viz např. délka spánkového cyklu u dětí), a že se nám některé nabyté a vypozorované zkušenosti nemohou hodit.
Já teď například u třetího děťátka často myslím na to, jak velký rozdíl je to oproti času, kdy jsem byla doma s prvním děťátkem. V čem?
Do stavu se Sofinkou jsem se dopracovala díky několika faktorům, které se spojily dohromady. Pomohla mi mateřská zkušenost, pomohlo mi nastudovat si některé věci o dětech a maminkách a taky prací na sobě. Ta zejména mi umožnila uvolnit se do větší důvěry v sebe a svou intuici a do většího plynutí s tím, co je. Ráda bych vám teď zprostředkovala kus svých zkušeností se spánkem malých dětí přes den. S kluky se mi osvědčily a umožnily mi naučit je kvalitně odpočívat. A sobě tak dopřát více času pro sebe (a svůj odpočinek či rozvoj).
Dopolední procházka nejen že děti zabaví, rozvíjí a utužuje jejich zdraví. Také usnadňuje usínání a prodlužuje spánek. Děti pak mohou spát až o hodinu déle, než když si pouze hrají doma. A které mamince by se těch 60 min navíc nehodilo, že?
Nejen že je to příležitost pro maminku si odpočinout, děťátko velmi dobře vnímá, když maminka leží vedle něj a „začne vypínat všechny své okruhy.“ To jej taky zklidňuje a spánek přichází mnohem dříve, než když dítko cítí, že se maminka od něj chystá pryč. Dělat ještě to a ono (a tohle taky… :))
Okolo 12 měsíců věku se cca 18 měsíců se děťátko mění. Svět jej začíná zajímat natolik, že si nechce jít lehnout a usnout jako dřív, resp. je natolik rozjeté, že zklidnění trvá déle. V tuto chvíle je dobré, aby maminka uspávání nevzdala, i když trvá několik dnů/týdnů třeba i hodinu. Tato fáze pomine a mamince bude odměnou po čase zase rychle usínající dítě, které je naučené odpočívat. A odpočinek si tak může dopřát i maminka.
Jak děti rostou, roste i jejich kapacita a síla. je dobré pozorovat, kdy je dítě unavené a pokud přestává být unavené v obvyklém čase (po)obědového spánku, čas usínání posunout na pozdější hodinu (o cca 30-60 minut). Dítko tak nadále zůstane spát obvykle dlouho a spánek se nebude brzkým ukládáním zkracovat.
Jak už jsme si říkali, děti mají nejprve spánkové cykly dlouhé 50 minut, až časem se jim mění na 1,5 hod intervaly. V některých fázích spánku jsou tak děti probudnější než v jiných. Když maminka spí s děťátkem, to se v probudné fázi nejčastěji přitulí a hned zase usne. Pokud maminka od dítěte vstává, při prvních náznacích bytí vzhůru doporučuji vrátit se k miminku a nějaký čas ním zase strávit. Děťátko často při přítomnosti maminky zase usne a naučí se tak spát mnohem déle, než když je v pokoji samo.
Můj dnešní poslední tip je spíše pro maminky dvou brzy po sobě narozených dětí, jako to bylo v našem případě. Pokud se v nějaké fázi děti při uspávání navzájem začnou rušit, funguje rozpojení společného uspávání. Když dáte důvěru staršímu dítěti, samo se na chvíli zabaví nějakou svou oblíbenou činností, než uspíte to mladší. A když jde starší dítko spát později, odměnou je vám kratší uspávání obou (a možná i delší společné spaní).
Přeji pohodové společné chvíle a zasloužený (prodloužený) odpočinek!
Tereza