Říkala jsem si zoufale, když jsem toho odpoledne drandila s kočárkem po zahradě a představovala si, že se takhle intenzivně budu o oba naše syny starat ještě několik let.
Byl pozdní podzim, na zahradě bláto, to málo sněhu, co napadlo, roztává. Děkuji Bohu a trávě, že po ní kočárek takhle drncá a modlím se, aby mladší synek usnul dřív, než se vzbudí ten starší, který spí doma.
Dochází mi, že musím ještě něco změnit. Ještě si to doma jinak nastavit. Jinak dělit pozornost mezi děti a sebe. Že potřebuju podporu. Podporu. PODPORU! PODPORUUUUU!!!
Znáte to? Taky už vás někdy napadlo, jaké by to bylo, kdybyste na děťátko/děti nebyla sama a měla kolem sebe (ideálně stále) nějakou přítomnou podporu?
V dnešní době to máme my, maminky, v něčem mnohem těžší, než generace žen před námi. Dříve žily rodiny více pospolu, babičky se podílely na péči o domácnost i vnoučata, sousedé se mezi sebou více znali, navzájem si pomáhali.
Dnešní doba je jiná. Většina čerstvých maminek žije stranou od původní rodiny, je přes den s dětmi sama a na domácnost taky.
Víte, že vědci spočítali, že péče o děťátko je práce skoro na 2,5 úvazku? A to přitom brali v úvahu pouze kvantitu času stráveného s dítětem, nikoliv jeho kvalitu a intenzitu (která se násobí navíc péčí o domácnost a další děti). A co z toho plyne?
Pro dlouhodobou osobní pohodu maminky a tím pádem i pohodu dětí je podpora nezbytná. Ale kde ji vzít?
Není nad to, když máte nablízku své rodiče a/nebo rodiče partnera a dopřejete si jejich péči. Hlavně naše maminky pro nás mohou být zdrojem cenného klidu a moudrosti. Taky je již výzkumy potvrzeno, že děti, které mají kontakt s prarodiči, lépe prospívají.
Mě osobně toto moc chybělo, když se kluci narodili. Moje maminka na tom nebyla zdravotně dobře a neměla kapacitu mě podporovat. Rodiče partnera byli zase daleko. A tak velkou oporou se mi stala má starší sestra. Za její cenné zkušenosti, doporučení a “ucho” jsem ji dodnes moc vděčná.
Další, kdo se je vám na blizku, je partner. Míra zapojeni je na vás a na tom, co se vám společně podaří vymyslet a vykomunikovat. No ze své zkušenosti můžu říct, že paleta je opravdu široká.
Jak už jste si možná přečetli v mém příběhu, my jsme začínali na tom, že nejdřív šlo vše za mnou. Ale po roce, dvou jsme se dostali k tomu, že jsme oba měli jeden večer v týdnu volna, střídali se v uspávání a vstávání k dětem a o víkendu si v sobotu ráno přispal jeden a v neděli druhý.
A ještě pro doplnění a pro motivaci – i péče tatínků se podle posledních studií projevuje pozitivně na dětech. Lépe prospívají ty, kde se tatínkové aktivně podílejí, než ty, kde sehrávají pouze roli pasivního ochrance a zabezpečovatele.
Další z čím dál rozšířenějších možností je najmout “profesionálku”. Mě i mým klientkám se osvědčilo najmout ideálně někoho blízkého, nebo doporučeného někým blízkým a rozšiřovat hlídání postupně. Samozřejmě až tehdy, kdy se na to maminka cítí být připravena a intuitivně cítí, ze to tak bude v pořádku i pro děti.
Toto je možnost, kterou moc maminek ještě nevyužívá Jsme často natolik zvyklé vše zvládnout samy, ze nás to mnohdy ani nenapadne, nějakou svou kamarádku poprosit, či se s ní pravidelně domluvit.
I mě nějaký čas trvalo, než jsem si dopřála vyslat přání se s nějakou podobně laděnou maminkou v okolí potkat a vzajemně si třeba i na střídačku hlídat. Ale je to pak super podpora a pomoc, nejen v nouzi.
A dá se i rozšířit na celou skupinku podobně laděných žen. Má kamarádka jednu takovou založila a já jsem její vděčnou součástí. Dodnes se setkáváme i s dětmi v kruhu žen a společně podnikáme. Výlety, návštěvy herniček, sdílení u každé z nás doma, vyrábíme domácí krémíčky, atd.
Ve vašem okolí možná existuje nějaké mateřské centrum, které nabízí různá cvičení nebo dílničky pro děti. Pro maminku to je čas, kdy se může rozptýlit změnou prostředí, popovídat s dalšími maminkami a poradovat se z vývoje děťátka, který s ním společně sdílí.
Některá centra nabízí i aktivity přímo pro maminky s dětmi. U nás v Letech je třeba vyhlášená herna Městečko, kam si maminky můžou zajít např. na Mateřské sdílení, jógu po porodu, nebo seminář o právních náležitostech podnikání. Děti jsou v herně hlídané a maminka si dopřává u kafíčka a dobrého zákusku času pro sebe.
A jakou podporu může dát maminka sama sobě? Tou první a podle mě největší je, že se dá postupně na první místo. V letadle taky doporučují, aby si nasadili kyslíkové masky nejprve dospělí, no ne? :)
A když si dopřejeme na chvilku se zastavit a nacítit se na sebe, věřím, že každá z nás bude vědět, co nám v tu chvíli udělá nejlépe. Je to spánek? Šup (za děťátkem) do postele. Je to lehnutí si k dítěti a odpočinek pozorováním, když si hraje? Nebo společné tvoření něčeho, co baví maminku i dítě? Dopřejte si to. A poradujte z toho, co už vám funguje.
Někdy nám ke štěstí nestačí ani vše výše zmiňované. V mateřství (a zejména v období šestinedělí) se totiž ženám často otevírají staré rány, které potřebují opečovat. Není žádnou ostudou říct si o pomoc nějakému odborníkovi, aby vás touto životní etapou provedl.
Já sama jsem se obrátila v začátcích mateřství na kolegy terapeuty hned několikrát. Osvědčilo se mi nechat se podpořit jak na úrovni duše, tak na úrovni těla. Umožnilo mi to snáze a rychleji projít temným údolím a zase o kus osobně vyrůst. Toto je totiž podle mě základní poslání nás všech na Zemi, nejen maminek. Dál se osobně vyvíjet, růst, odhazovat nánosy, které na nás od dětství ulpěly výchovou, vzděláním a vlivem společnosti, ulevovat si a navracet se vědomě ke svému pravému já. K životu v radosti, lehkosti a harmonii.
Pokud mate důvěru ve mě, bude mi ctí být vaší průvodkyní na cestě k sobě samé, MAMINCE V BAVLNCE. Více informací najdete tady.