Proč zvětšovat plasticitu svého mozku? Jak nás to může léčit?

CO JE PLASTICITA MOZKU

Každý ví, že mozek je tvořen (krom jiného) sítí nervů, kterým se říká neurony. Tuto síť si budujeme postupně od narození až do cca 20 let našeho života, kdy náš mozek dozrává. To ale neznamená, že dál se už nevyvíjí. Další neuronové spoje se tvoří i v dospělosti, např. učením se, novými zážitky a zkušenostmi a vědomou prací na sobě. Čím více máme v mozku aktivních nervových spojení, tím více toho víme a ve svém konání jsme flexibilnější a svobodnější. Čím více máme v mozku aktivních nervových spojení, tím větší je i tzv. plasticita našeho mozku.

Nervová síť v našem mozku se dá hezky přirovnat k mapě. I v mapách jsou vyznačené cesty, po kterých se dá jezdit. Stejně tak je v mozku vytvořená síť neuronových cest, po kterých „běhají“ informace a impulsy. Čím větší je platisticita našeho mozku, tím více z cest do cíle umíme využívat. Umíme používat nejen jednu hlavní cestu, ale když se nám to více hodí, použijeme i jinou trasu (či jiné trasy). Dokážeme taky dojet do více míst. Naše mapa je tak jednoduše hustší na používané silnice i na cílové stanice. A naše cestování životem pestřejší a svobodnější.

JAK MŮŽEME ZVĚTŠOVAT PLASTICITU SVÉHO MOZKU?

Jak už jsem zmínila, nové nervové spoje se tvoří nejen učením se a novými zkušenostmi, ale i vědomou prací na sobě. Ráda bych se zastavila zejména u toho posledního. Existují různé metody vědomého zvětšování plasticity mozku a léčení pomocí toho, jednou z nejznámějších je tzv. NLP – neurolingvistické programování.

Neurolingvistické programování je metoda využívaná v psychoterapii, při které se v mozku vytváří s pomocí smyslů (obraz, zvuk a hmat) a jazyka mezi neurony cíleně nová spojení. A mohou se tvořit nová spojení i v konkrétních oblastech. Když se vrátíme k přirovnání nervových spojů v mozku k síti silnic na mapě, můžeme tak např. posilovat spoje v „kraji“ Radost, nebo posilovat spoje v kraji Láska, nebo tvořit hustší síť v kraji Svoboda, aby například klient zažíval pocity a projevy svobody nejen při práci, ale i ve vztazích.

JAK VĚTŠÍ PLASTICITA MOZKU LÉČÍ?

Tím už se dostáváme k tomu, jak se dá prakticky využít větší plasticitu mozku v našem životě, resp. jak se můžeme s pomocí NLP léčit. Velmi zjednodušeně by se dalo říct, že dvěma způsoby. Buď k tomu, aby člověk šel ve využívání svého potenciálu do hloubky nebo do šířky.

Například člověk, který dokáže být v práci kreativní na 10%, může pomocí NLP posilovat dráhy v mozku po kterých kreativita „běhá“ tak, aby ji využíval ve své práci na více a více procent, tj. jde do hloubky ve využívání plného potenciálu své kreativity. Nebo tento člověk může naopak/či zároveň chtít být schopen používat svou schopnost kreativity nejen v práci, ale i v partnerském vztahu. Pak můžeme pracovat na využití jeho potenciálu kreativity i v její šířce a v mozku vytvářet nová spojení, kdy se schopnost kreativity v oblasti tvorby i do jiné oblasti – např. oblasti vztahů.

Zvětšování plasticity mozku se však dá využívat ale i mnohem komplexněji. Např. při léčení psychických obtíží – depresí, fóbií, úzkostí – i na komplexní osobnostní rozvoj.

JAK PANÍ HANCE POMOHLO NLP S LÉČBOU ÚZKOSTÍ

Paní Hanka (jméno bylo z důvodu zachování anonymity změněno) ke mně chodí pravidelně. Jejím hlavním záměrem je léčit úzkosti, na které trpí a druhotným rozvíjet svůj potenciál. S jejím laskavým svolením si zde dovolím popsat jedno sezení, které jsme spolu absolvovaly.

Nedávno jsme se s paní Hankou dostaly do bodu, kdy se mi svěřila, že v sobě vnímá dvě takové hlavní polohy, dvě části. Část, která je optimistická, vidí život v pestrých barvách, kterou baví život a která se dokáže uvolnit a důvěřovat. A pak druhou část, která je velmi pesimistická, v jejím vnímání zpátečnická, která ji prý v životě brzdí a kterou prý nechce.

Nejprve jsme se bavily o tom, že i tuto část Hanka nyní ve svém životě potřebuje (jinak by ji neměla), a že i tato část má nějaký svůj pozitivní účel. Pak jsme se bavily o tom, že tyto části spolu nemusí soupeřit, že spolu mohou koexistovat a naopak si navzájem být prospěšné a případně i spolu růst.

Hance jsem navrhla, že spolu projdeme druhem terapie, které se říká Vizuální squash, která umožňuje jednotlivým částem se více poznat a podívat se na to, zda bude pro ně přínosné i spolupracovat.

Nejprve jsem ji poprosila, aby každou z částí pojmenovala, představila si, že ji drží v jedné ze svých rukou a že je ztvárněná nějakým symbolem. Optimistická část tak dostala jméno Bílá a Hanka si představovala, že ji drží v levé ruce jako jakousi měkkou kouli z bílých peříček uvnitř které je červené srdíčko. Pesimistická část dostala jméno Černá a Hanka ji držela ve své pravé ruce jako tvrdou černou průhlednou kouli, ve které se pohybuje čertík s vyplazeným červeným jazykem.

Pak jsme se bavily o tom, co jsou pozitivní záměry obou částí pro Hanku, zda o sobě obě části vědí a zda vědí, že obě mají v životě Hanky nějaký smysl.. Bílá koule se tak podělila o to, že Hance do života přináší více lásky, dobra a klidu, Černá koule pak o to, že v sobě má určitou živost a dokáže sice zuřit, ale i říkat ne. Obě pak řekly, že o sobě navzájem vědí, i o svých pozitivních záměrech v životě Hanky.

A pak nastal nejdůležitější moment celého sezení. Oběma částem jsem vysvětlila, že mají své jedinečné kvality a zeptala se jich, zda by byly ochotné své kvality jedna s druhou sdílet za předpokladu, že i ta druhá část s nimi bude sdílet své kvality. Že se tak mohou navzájem obohatit a když to bude pro ně to nejlepší, budou moci i spolupracovat, nejen se v životě Hanky střídat. Zeptala jsem se jich, zda to chtějí a…. obě souhlasily.

Pro Hanku to byl klíčový okamžik, protože si při představě, že se kvality Černé části obohatí o kvality Bílé uvědomila, že se schopnost Černé části rozšíří a ta bude schopná a ochotná říkat nejen NE dovnitř sama sobě, ale i říkat NE ven, ostatním lidem a tím Hanku chránit. A že to používání NE se může změnit z destruktivního na konstruktivní. Bílá část se zase – při představě, že se její kvality obohatí o kvality Černé části – svěřila, že v tomto případě bude pro ni snazší se uvolnit ještě více do lásky a důvěry teď, když cítí, že se Hanka bude umět navenek víc ochránit.

Pak ještě terapie pokračovala krátkou integrací (provedla jsem ji relaxací při níž se obě ruce spojily) a na konci jsem se pro kontrolu zeptala, zda a jak se změnily symboly (černá a bílá koule), které předtím držela v rukou. Hanka řekla, že teď vidí už jen jednu kouli, která je bílo šedá. Uvnitř ní sedí na lavičce anděl s čertíkem a mezi nimi je červené srdíčko.

Měla jsem ze sezení dobrý pocit. Závěrečný symbol poukázal na to, že se Hance v mozku propojila nervová spojení týkající se obou částí a že se vytvořil nový potenciál jejich spolupráce.

A CO PŘEDČASNĚ NAROZENÉ DĚTI?

Tématem tohoto čísla Nové Regeny jsou předčasně narozené děti, a proto si pojďme ještě povědět něco o nich a o možnostech změn plasticity mozku v jejich případě. Mozek se u miminek v bříšku vyvíjí hlavně ve třetím trimestru těhotenství, tj. v jeho závěru. Když se stane, že se miminko narodí dříve než okolo 40 týdne těhotenství, může stát, že jeho mozek se nevyvine tak, jak je to obvyklé. Děťátko tak může později zažívat různé obtíže, např. poruchy soustředění se a učení.

I v tomto případě může být NLP nápomocno. Tím jak pomocí smyslů a jazyka dokáže rozšiřovat a zpevňovat nervovou síť v mozku, dokáže budovat centra, která byla předčasným porodem vývojově oslabena. U větších dětí tak můžeme podpořit vývoj mozku přímo použitím technik NLP, v raném dětství např. poslechem určitého druhu hudby nebo jinými druhy smyslového obohacování dětí (dáváním jim ovonět různé vůně, ochutnávat různé chuti, nabízením jim hraček různých tvarů a z odlišných materiálů, atd.).