Určitě vás hned napadne několik důvodů proč dýchat nosem: nos dech ohřívá, očišťuje ho, zvlhčuje.. To všechno jsme se kdysi učili ve škole. Ale že by mělo být extrémně důležité, aby naše děti – a nejen ony, ale abychom i my dospělí – dýchali nosem? To mnohým z vás teď asi připadá zvláštní.. Co je na dechu nosem tak extrémně důležitého? Pojďme se na to podívat.
Začnu jednou drobnou konkrétní informací k už výše zmiňované očistné funkci nosu. Schválně si tipněte: jak dlouho trvá plicím, než se zbaví nečistot vdechovaných ústy a jak dlouho nosu? Patrick McKeown ve své knize Astma Free Naturally uvádí, že plicím trvá zbavit se množství nečistot vdechovaných ústy 120 dní a nosu pouhých 20 minut!
A pojďmě dál..
Ano, způsob dýchání má velký vliv na vývoj čelisti. Pokud děti dýchají nosem, jazyk je v kontaktu s horní čelistí a ta se přirozeně vyvíjí okolo jazyka. Má tvar U, je dostatečně široká, má dostatek prostoru pro zuby.
Oproti tomu dýchání ústy u dětí způsobuje protažení čelisti směrem dolů. Protože tíha jazyka padá do krku, spodní čelist se tak protahuje, horní čelist má tvar písmena V, je úzká, přeplněná zuby. A protože vývoj dolní čelisti vždy kopíruje vývoj té horní, je pak i dolní čelist úzká a přeplněná zuby. Vznikají tak krom – laicky řečeno – křivých zubů u dětí i různé další ortodontické problémy – předkus, otevřený skus a další.
Dech ústy také způsobuje, že ústa jsou vysušená, netvoří se v nich dostatek slin, které pomáhají zubům remineralizovat a jsou tak prevencí kazivosti zubů (více o tomto ví obor DentoSofie, krásné video k tomu mají Matějkovi ze Síly pro život na youtube s názvem DentoSofie – Ústa v rovnováze = život v rovnováze, kdyby někoho zajímalo více).
Tak co myslíte, je lepší podpořit vaše dítko v tom, aby se naučilo (opět) dýchat nosem? Nebo utrácet majlant za rovnátka, která ve finále ani neřeší příčinu, ale následek (navíc často s potřebou vytrhnout zdravé zuby, aby se v čelisti vytvořilo pro ty zbývající volné místo)..
Dýchání ústy dětem nedeformuje pouze čelist, ale taky postavu. Jazyk není až tak těžký, přesto má jeho poloha v ústech velký vliv i na celou posturu dětí. Jazyk u dýchání ústy táhne čelist dolů, což způsobuje nejen to, že v hrtanu je zúžený prostor pro dech, ale také to způsobuje předklánění a shrbenost u dětí.
A tato postura má ještě jeden velmi negativní vliv, tentokrát už přesahující do psychiky. Existují studie, podle nichž tělo shrbených lidí produkuje až o 40% více stresového hormonu kortizolu než u lidí, kteří chodí vzpřímeně. A to samé se děje i u dětí a má samozřejmě výrazný vliv i na jejich mentální vývoj (Zdroj: Rostislav Václavek – video Dýchánek 9 na youtube).
Bylo prokázáno, že dýchání ústy v noci výrazně snižuje kvalitu nočního spánku. Krom chrápání může vést až ke spánkovým apnoím (přerušovanému dýchání), taky vede k nižší tvorbě hormonu vasopresinu, který nám umožňuje zažívat klidné noci bez potřeby chodit na záchod. Proto opětovný přechod na dýchání nosem dětem ulevit krom jiného i při obtížích s nočním pomočováním.
Ještě vám přijde v pořádku, abyste vy a vaše děti dýchali ústy? Tak čtěte dál, tohle ještě není všechno…
Ruský lékař Dr. Konstantin Buteyko zjistil už v padesátých letech, že chronická hyperventilace – dalo by se říct chronické „předýchávání“ – je tou zásadní příčinou, která způsobuje až 150 různých nemocí! Nemocí jako jsou např. astma, vysoký krevní tlak, ischemicke choroby srdecni a mnohé další.
Je to způsobeno tím, že když se hodně nadechujeme (kyslíku), hodně také vydechujeme (oxidu uhličitého), a pak máme v těle málo oxidu uhličitého, který je důležitý pro uvolnění kyslíku do tkání. Oxid uhličitý totiž funguje jako šéf přes kyslík. Dává povel červeným krvinkám, aby do tkání uvolnily kyslík. A když dlouhodobě dýcháme my nebo naše děti ústy, máme nízkou hladinu CO2 v krvi, mozek si na ni zvykne a to vede k nemocem.
Například astmatici naberou do plic 10-15 litrů vzduchu za minutu (na rozdíl od zdravého člověka, který ho nabere za minutu 5-6 litrů). Astmatici mají tedy až 3x víc vzduchu v plicích než potřebují, ale nedostává s jim řádného okysličení (Zdroj: Patrick McKeown: Close Your Mouth, 2004).
A co více! V roce 1998 získal Louis Ignarro Nobelovu cenu za tento objev: v těle existuje velmi významý plyn NO (oxid dusnatý), který podporuje rozšíření cév, což vede k lepší absorbci kyslíku do buněk. Tento plyn se tvoří až 6x více při dýchání nosem než ústy a proto lze vstřebat až o 18% více kyslíku při dýchání nosem než při dýcháním ústy (J. Lundberg: Nasal and Oral Contribution to Inhaled and Exhaled Nitric Oxid: A Study in Tracheotomized Patients, European Respiratory Journal, 2003).
A Štěpán Matějka ve svém videu o DentoSofii mluví o úžasných dopadech tohoto zjištění na léčení pacientů. Zmiňuje zkušenosti Dr. Dittricha Klingharta, který praktikoval přechod na dýchání nosem se svými pacienty, kteří trpěli uzávěrou krkavic (tepen zásobujících krví velkou část mozku, hlavy a krku) a tím pádem různými mozkovými příhodami. Po určité době dechové terapie se ukázalo, že pacienti mají krkavice volné.
Oxid dusnatý také pomáhá našemu tělu bránit se patogenům. Má totiž baktericidní a virostatické účinky, což laicky řečeno znamená, že dokáže ničit bakterie a působit léčivě proti virům. Což určitě každá maminka u svých dětí (a nejen teď, v post-covidové době) velmi ocení.
Dalo by se psát na toto téma ještě dál a dál a víc a víc, ale já věřím, že máte už teď chuť přejít zpět na dýchání nosem nebo alespoň v tomto ohledu opečovat alespoň své děti. A myslím, že vás teď ze všeho nejvíc zajímá, jak na to? Níže ode mě získáte několik tipů pro děti do věku cca 6 let a taky několik tipů pro děti 6-15, ke kterým je potřeba přistupovat už jinak. V závěru vám taky nabídnu dvě konkrétní dechové techniky pro mladší a starší děti.
Ten nejvýznamnější způsob, jak podpořit své děti, aby dýchaly nosem je pro všechny děti – nehledě na jejich věk – stejný. A to: jít jim příkladem! Malé děti se učí zejména napodobováním. A ty velké zase potřebují, abychom vůči nim byli pravdiví a nechtěli po nich něco, co sami neděláme..
Nicméně, jinak se podpora celkem dost liší podle toho, jak je naše dítko staré. Níže vám nabízím pár tipů pro kategorii do 6ti let a pro starší děti.
U menších a vyloženě malinkých dětí jsou možnosti omezenější. Nicméně tu jsou. Krom toho, že jim půjdeme příkladem, jim taky můžeme vytvořit vhodné prostředí, které v nich bude podporovat dýchání nosem. Protože pro dýchání nosem jsme byli stvořeni! Jak jinak by mohlo dýchat malé miminko a přitom se kojit? Takže jde v podstatě o návrat k přirozenosti.
A k tomu tu ode mě máte pár tipů:
„Pro dýchání nosem jsme byli stvořeni! Jak jinak by mohlo dýchat malé miminko a přitom se kojit?“
U starších dětí je důležité „mluvit jazykem jejich kmene“. Starší děti tolik nezajímá, jaké dopady má dýchání ústy na jejich zdraví a jak to celé funguje. Ty (často) spíše zajímá jak vypadají, jaký můžou podat výkon, zda jim nepáchne z úst… A toho můžeme využít k jejich motivaci.
Můžete dítěti ukázat zepředu a z boku, jak vypadáte, když dýcháte nosem a jak vypadáte, když dýcháte ústy. A zeptat se jej, co z toho se mu víc líbí. Můžete ho vybídnout, ať si to zkusí samo a vyfotit jej při tom. Je více než pravděpodobné, že se samo sobě bude líbit víc při dýchání nosem.. :)
Taky bylo zjištěno, že dýchání nosem vede k vyšší inteligenci. Mozek je lépe okysličen, lépe se vyvíjí a to i díky kvalitnějšímu spánku. Japonská studie provedená v roce 2013 na lidech zjitila, že dýchání ústy způsobilo narušení přísunu kyslíku do prefrontálního kortexu (části mozku, která je spojená s ADHD). Dýchání nosem takové následky nemělo (Zdroj: James Nestor: Dech, 2022).
Děti – a zejména ty v teen věku – často mají určité idoly. Nejen u kluků to často bývají sportovci… Případně samy mají zájem na tom, aby měly co nejlepší sportovní výkon. Toto je možné využít při povídání si s dítětem. Říct mu, že mnozí top olympionici a speciální jednotky používají při tréninku techniky dýchání nosem. A že pokud bude dýchat ústy, nebude nikdy tak výkonné, jako ti, co dýchají nosem (existuje i speciální technika dýchání pro sportovce – Oxygen Advantage – která trénuje funkční dýchání a simuluje výškový trénink).
Žádný teenager nechce, aby mu páchlo z úst. A od určitého věku zajímá spoustu dětí hodně i jejich vzhled. Proto můžeme být pro dítě zajímavou informací, že přirozená hygiena probíhá v puse se zavřenými ústy a že dýchání nosem tak pomáhá předcházet zápachu z úst.
Taky si samozřejmě můžete spolu popovídat o tom, co všechno se děje s čelistí, když dýcháme ústy, resp. jaký dopad to má na vývoj zubů. Že dýchání nosem je prevencí nejen kazivosti zubů, ale taky jejich křivení (viz výše).
O vlivu dýchání nosem na nekvalitní spánek už jsem taky psala výše. Dítku můžete vysvětlit, že při dýchání nosem se mu hůř spí, budí ho to na čurání a celé tělo mnohem hůře regeneruje. U dětí, které mají méně kvalitní spánek, existuje až 10x vyšší riziko vzniku problémů s učením.
A ještě jedna informace tady – tentokrát pro rodiče dětí, které trpí ADD a ADHD – dle statistik trpí cca 40% dětí s touto diagnózou poruchami spánku, nosní neprůchodností a sennou rýmou. A opětovné uvolnění nosu může vést ke zmírnění projevů těchto obtíží (Zdroj: Rostislav Václavek – Dýchánky 9, youtube).
Tolik alespoň můj výběr z možných přístupů k malým a větším dětem. A jaké konkrétní techniky můžeme při podpoře dětí v přechodu na opětovné dýchání nosem použít?
Nejprve si však pojďme říct o tom, pro které děti jsou tyto techniky určené. Resp. jaké jsou jejich kontraindikace. Není jich mnoho, ale je důležité je zmínit. Jsou jimi: rakovina, diabetes, epilepsie, srdeční problémy, onemocnění plic, ledvin a onemocnění mozku.
Existuje jich vícero, mě osobně se líbí tato (je přejatá od certifikovaného master instruktora Buteyko a Oxygen Advantage Rostislava Václavka, který se inspiroval výše zmíněným Dr. Buteykem a upravil jeho techniky na potřeby a specifika českých dětí). Jmenuje se Lovení perel.
Co se u toho bude dít? Krom toho, že si mozek vytváří návyk na opětovné dýchání nosem a všechny benefity z toho pramenící se taky děťátko zklidní (protože opakovaná zádrž dechu aktivuje nervus vagus – bloudivý nerv – který má vliv na náš parasympatikus, který je zodpovědný za relaxaci a uvolnění).
U tohoto cvičení můžeme taky děťatku nabídnout – v rámci hry a dobrodrůža – že mu zalepíte pusu. Možná to zní poněkud drasticky, ale zalepování pusy je nedílnou součástí Buteykovy metody a navíc velmi efektivním způsobem, jak se naučit opět dýchat nosem. Nemůžu ji tady nezmínit.
V lékarně se dá koupit lékařská páska, která je velmi jemná a prodyšná, např. Omnifix. A dětem i dospělým se dá zalepovat pusa i v noci! Mozek se tak snadno a efektivně učí přeprogramovat na (opětovné) dýchání nosem, se všemi jeho benefity. A pro děti od 4-14 let taky existuje speciální lepící páska, která se nepřelepuje přímo přes ústa, ale okolo nich, jmenuje se Myotape. Pomáhá jim dýchat nosem a posilovat svaly okolo úst (v případě zájmu se více o nočním zalepování úst dozvíte v článku Terezy Kramerové: Pusa není na to, na co si myslíte. Najdete ho snadno na netu).
U starších dětí – poté, co je namotivujeme výsledkem dýchání nosem (viz výše), jim můžeme nabídnout tuto aktivitu:
I tuto techniku jsem přejala od Rosti Václavka. Ve svém Dýchánku 9 – Jak ovlivňuje kvalita dechu vývoj dětí? – zmiňuje i variantu, která je pro děti s menšími dýchacími obtížemi, které si mohou ve druhém kole místo 10 kroků dát kroků 15, ve třetím kole místo 15 kroků 15 kroků běh, ve čtvrtém 20 kroků běh, v pátem 25 a šestém 30 kroků běh. Samozřejmě vždy za dodržení absolvování všeho s dýcháním nosem a s pauzami mezi koly kolem 1 minuty. Nebo je taky možné dělat něco mezi tímto a prvním cvičením pro starší děti, pokud je tato druhá varianta pro dítě příliš obtížná.
Týýý jo. Jestli jste dočetli až sem, tak vám smekám! Je vidět, že vás zajímá zdraví, zdraví vašich dětí a zřejmě i to vaše. Přeji vám na vaší cestě k plnějšímu zdraví skrze dech hodně trpělivosti a vytrvalosti. Výsledky jsou při změnách dýchání úžasné, ale vyžadují obě tyto kvality.
Loučí se s vámi Tereza, která se už moc těší na další část výcviku v dechových technikách Dech Existence, kterým právě teď prochází.